inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
12.12.2018 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Můj přítel je transmuž

Základní informace o Vašem vztahu

Je mi 24 let a příteli 26 let. Chodíme spolu docela krátce, necelé 3 měsíce. Potkali jsme se náhodně ve vlaku a po úžasně prokecané hodině v kupéčku jsme si padli do oka. Na tu hodinu opravdu nezapomenu :) Vzhledem k tomu, že jsme každý z jiného konce republiky, tak jsme se pak viděli až za 11dní. Ale od té doby jsme spolu. Poslední měsíc v kuse.

Přítel je ve fázi, kdy rok a něco bere hormony, a posiluje, takže to na něm už skoro nejde poznat. Má sice dlouhé řasy, ale obličej už celkově chlapskej, takový ty pubertální fousky už má taky, osobně jsem to na něm nepoznala, ani mí přátelé. Jelikož čeká na komisi, a je před operacemi nosí stahovadlo, původně s ním chtěl i spát, ale to sem mu razantně zakázala, protože vím, jak mě se blbě spí s podprsenkou, natož stahovadlo.

Jaké informace jste měla o TS předtím než jste poznala svého přítele?

Kdysi jsem se o tom někde dočetla. Tak jsem něco málo věděla, respektive jen to, že někteří lidé jsou ve špatném těle, jak je to pro ně těžké,atd. Ale nic o operacích. Akorát u nás v malém městě jsme měli kluka, co byl asi MTF, ale vypadal spíš jak transvestita. Tím to pro mě končilo.

Jak jste se dozvěděla, že váš partner je TS?

Když jsme si druhý den po hodině ve vlaku psali a volali skoro v kuse i dlouho do rána, začal přítel naznačovat, že mi musí něco říct, že se bojí, že o mě přijde, že by o mě ale nerad přišel, a že mi to chce říct, ale neví jak, a že mi to řekne asi až se uvidíme na živo. Že chce být v té chvíli u mě. Jenže my se měli vidět až za 10dní. A já nemám ráda špatná překvápka a špatné věci se chci dozvědět prostě co nejdřív. Jelikož sem druhý den lítala v oblacích z toho, jak jsem asi poznala lásku na první pohled, bylo mi asi v té chvíli úplně jedno, že mi tvrdí, že to, co mi řekne, bude důvod toho, že se na něj vykašlu. Je fakt, ten pravý důvod, mě odpravdu nenapadl.

Asi po dvou hodinách psaní a vysvětlování, že to chci vědět hned, že to tak strašný být nemůže a jestli to jako souvisí s naším "vztahem" mi napsal: "pošlu ti odkaz a ty se s tim popereš ok a mrkni se na to nejdříve sama to Ti dojde nechci něco začínat pokud o mě nebudeš vědět to nejdůležitější, myslel jsem, že ti to řeknu až se uvidíme, ale každým okamžikem mi na tobě víc a víc záleží a byl bych rád aby jsi to věděla co nejdříve hm.."

To už jsem začala být trochu nervózní. Pak mi poslal odkaz na nějaký článek o Mikovi Perrym (jeho kamarádem, osobně už jsem se s ním taky setkala a je to opravdu pohodovej chlap) a dopsal k němu: "Ještě jsem to nikomu neříkal, doma to o mě všichni vědí a nechtěl jsem budovat něco před tím než Ti to řeknu, chci být upřímný, zda to odsoudíš, pochopím to. Rozhodně Ti tím nechci nijak ublížit. Prostě to tak je, bohužel s tím nic nenadělám."

Jak jste na toto zjištění reagovala?

...Nicméně článek jsem si přečetla a podle osazenstva u stolu v hospodě jsem hodně rychle změnila barvu.. Opravdu ten šok nepřeju nikomu. Samozřejmě si změny nálady hned každej všiml, ono těžko zamaskujete výraz děsu, když jste ještě před minutou zářili jak sluníčko. Dokonce jsem si v té chvíli i zapálila, i když jsem byla v procesu skoro odnaučený kuřák. Naštěstí duchapřítomní kamarádi mi cigaretu zabavili už po druhém tahu. Nejhorší bylo říct, co se děje. Po pravdě, neví to do dnes, co se stalo. :) Vzhledem k pokročilé hodině sobotního večera byli všichni docela opilí, a jediná kamarádka, které jsem to v tu chvíli řekla, si to nepamatuje. Mistr výmluv jsem to prostě nějak zakecala. Ale tím to pro mě nekončilo. Věděla jsem, že to pro něj bylo dost těžký mi to poslat a věděla jsem, že čeká na odpověď. Netušila, jsem, co napsat.

Podle fotek, co jsem od něj měla vypadal trochu žensky v obličeji, když se člověk zaměřil, a podle fotek z Pride Prague 2011 mě to asi i napadlo dřív, jen sem si to něchtěla připustit. Tak sem mu napsala, že mě to napadlo.. suchá odpověď, vím, ale fakt sem byla v šoku. Další dotaz od něj: co na to říkám.. napsala jsem, že to neodsuzuju, ale že prostě nevím.. že potřebuju víc informací a že je to pro mě šok.. chtěl mi chudák zavolat, tak sem řekla, že až budu doma, a to sem pak odpískala, že sem unavená, že jdu spát a celkově jsem přestala docela komunikovat.

V první chvíli jsem chtěla "utýct", prostě přestat komunikovat, zapomenout, vykašlat se na něj, já přece nebudu se ženskou.. (teď bych si naliskala, hlavně za to poslední tvrzení, myslím, že chápete proč, vždyť on nebyl ženská..) Ale zpět k dění, k tomu, když jsem měla strach z toho neznámého a malovala sem si děsivé scénáře a byla jsem vyděšená a nemohla jsem to nikomu říct... Probudila jsem se asi kolem 12h, netuším, kdy jsem usnula, jen vím, že se mi stále všechno honilo hlavou.. po probuzení to nebylo lepší.

Napsala jsem nejlepšímu kámošovi, jestli nechce jít se psem, že mám problém. On mi moc nepomohl, protože na otázku, co by udělal na mém místě, kdyby potkal takovou holku, mi řekl, že by utekl :D :D Chápete, jak moc sem byla "nadšená" z jeho reakce? Tak jsem prostě napsala tomu mýmu transmuži, (který mi asi zoufalý celý den psal krásný sms, básničky, a já mu neodepisovala), že se na mě asi bude zlobit, že mám, ale pro něj špatný rozhodnutí, a že to s velkou pravděpodobností odpískám.. Na to mi volal, ale já to nebrala, tak mi psal.. no z procházky s kámošem jsem byla ještě v horším stavu než před tím.

A potkala jsem kamarádku. Tahala ze mě mermomocí asi 2hodiny, co se jako děje, že jsme nejlepší kámošky a že jí bych to jako říct mohla, a hádala, jestli je jako na prachatý, nebo gay, nebo má amputovanou nějakou končetinu, atd. prostě takový ty běžný věci, který člověk zná. Nakonec sem jí to teda řekla, protože mi přítel pořád psal a já neodpovídala, a potřebovala sem se rozhodnout, co a jak dál, akorát jsem jí řekla, že je přeoperovanej (to jsem nevěděla, že ještě není)... no a shodou okolností, takhle kamarádka, které jsem to původně ani nechtěla říct, mě z toho debilního stavu svým způsobem dostala. Řekla mi jednu krásnou větu. Díky které jsem se dostala zpět, do té svojí rovnováhy, a to že: "tak teď je kluk ne, tak proč řešit minulost?"

V tom mi přítel napsal, že mě má hrozně moc rád. A já mu napsala, že ho mám taky ráda. A začala jsem přemýšlet.. Hlavně o tom, jak jsem blbá, že vlastně je vše vyřešený, nevypadá jako ženská, není ženská, čeho se jako bojím, z čeho mám vlastně strach? Prvním pojmenovaným strachem bylo, že se bojím, že ho budu brát jako ženskou a že se mi zprotiví, s ženou bych teda nic mít nemohla a bála jsem se svojich reakcí.. (tohle do dneška neví, nedokázala jsem mu to říct do očí, aby to špatně nepochopil a abych mu tím neublížila), druhým pojmenovaným strachem byla sexuální stránka, jak, co, kde,.. znáte to :), třetím strachem zůstalo neznámo.

Ale už jsem byla aspoň klidnější, dokonce jsem zvedla i telefon večer a promluvili jsme si. Hlavně jsem ho chtěla mít už u sebe, ale jsem ráda, že mi to neřekl, když by byl se mnou, opravdu netuším, jak bych se zachovala, být v jeho přítomnosti. protože jsem opravdu potřebovala mít svůj čas na to, to strávit a být nějakou dobu sama.. Dneska jsem ale velice ráda, že jsem se rozhodla to zkusit, hlavně asi proto, že jsem zjistila, že jsem opravdu zamilovaná a nešlo se ani rozhodnout jinak ;) a za pár dní vyřešíme i vzdálenost přes celou republiku, stěhujeme se totiž do stejného města, do stejného bytu a do stejného pokoje :)))

Co na to Vaše okolí?

O mém příteli to ví 5lidí. Moje 2 nejlepší kámošky, nejlepší kamarád, kamarád gay a jedna dobrá kamarádka, která na to přišla ze starých fotek mého přítele, které se k ní dostaly.. Přemýšlím, že bych to časem řekla i mámě, zatím to neví, když ho viděla na fotkách, řekla, že vypadá žensky, no na živo mi pak řekla, že hlavní je, abych byla spokojená já :)) Ale mám s ní hodně dobrý vztah, tak možná časem. Kamarádi ho berou úplně v pohodě, parta ho přijala, a kdo to neví to ani nepozná :) A kdo to ví, tak ho prostě bere jako chlapa :) S mojí nejlepší kámoškou jsou stejně střelení, a když se slezem my tři, tak to stojí opravdu za to :D

Otázka dětí v případě dalšího soužití.

O tomhle jsme se bavili, hlavně, když jsme jeho skoro hotovou změnu byli oznámit jeho tátovi, který to teda vzal velice dobře a dokonce si i pár věcí vygooglil :) Osobně děti nechci dřív jak po vysoké, takže jsme to neřešili nějak detailně, ale dohodli jsme se na případném umělém oplodnění, jako dárce by v úvahu přicházel otec přítele.

Jak se vyrovnáváte s odlišnou anatomií partnera?

No, tohle je trochu problém no, ale tak existují různé pomůcky, ale otázka byla spíše na něco jiného :-D Tak osobně si to spíš teda asi nepřipouštím no, beru ho jako chlapa a asi jako jediná přítelkyně se ho snažím přesvědčit, že se stahovadlem nemusí spát, že mě to nevadí, že má na hrudníku něco, co tam mít nechce a že mi nevadí, že mu dole něco chybí a že i když na sebe moc nenechá sáhnout, tak by bylo dobré se s tím trochu naučit žít (více méně se spodkem, protože v dnešní době modeláž spodku je spíše nesplňující svůj účel, jak splňující). A snažím se mu ukázat, o co přichází (orgazmus..)

Předhazoval Vám někdo, že jste lesba?

No to by si nedovolili :D Ne opravdu, přítel už nevypadá jako žena, takže ne.

Měla jste sama pochybnosti o své orientaci?

Beru ho jako muže, občas mu připomínám, že je muž a nějaké chování, že dělají ženy, ať to nedělá, že nechodím se ženskou, což po mně i chtěl, ať mu řeknu, takže ne, neměla jsem pochybnosti.

Spokojenost se sexuál. životem

Jednoznačná spokojenost. Nevím jestli všichni FTM sou tak hraví, ale takhle mě uspokojit ještě normální chlap nedokázal. A to nemusí použít ani "nandavák", který je mimochodem výborný už jen proto, že (jak říká můj přítel:) je připraven vždy a nadlouho a já dodávám, že žena si může zvolit velikost ;)

Co pro vás TS-ita partnera znamená?

Obavy asi nemám, možná jen skrz to umělé oplodnění, ale to je daleko, omezení, že před operacemi nemůže na bazén, a tak. Spíše mi to vadí kvůli němu. Negativum beru to, že se furt srovnává s nějakým chlapem, myslím, jako že nemá takové to sebevědomí, že je fakt chlap, že mi přijde, že se vidí jako méně cenný a že se nebude nikdy brát, jako úplný chlap. Což mě docela mrzí. Protože je daleko lepší, než normální chlap, už jen v tom, že zná ženské prostředí, zná hrubost chlapů a ví, že nemusí machrovat, že to spíš ženy nesnáší.

Dokáže obejmout, vyslechnout, hodně toho zažil tak i poradit, umí prát, žehlit, dělá domácí povinnosti sám od sebe, oba milujeme vaření, umí se za ženskou postavit a většinou tihle kluci makají v posilovně, takže mají úžasný těla :)) A umí být dokonale romantičtí, hraví, něžní a hlavně, hlavně věrní! Protože si váží toho, co mají doma ;) A nevýhoda i nevýhoda to, že rozumí módě, většinou mají super styl na oblečení, takže vás zkritizují, ale zase ne nějak hnusně, a rádi pomůžou při nákupech a výběrech.

Co byste chtěla vzkázat ostatním?

Hlavně pevné nervy v začátcích a průběhu proměny, docela se zápasí s hormony (změny nálad, osobnosti, atd.). Pořád partnera chválit, za každý sebemenší úspěch, nejen proto, že pro ně to je velký úspěch, ale hlavně, že je nikdo nikdy nechválil!! Budete za to patřičně odměněny. Opravdu umí ocenit vše, co pro ně děláte, s tím se u normálního chlapa nesetkáte. Hodně štěstí!

Shlédnuto: 6003x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 5    |   
Translidé 2003-2018 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License