inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
24.8.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Reportáž z Brna


Budova gyn.-porod. kliniky

Neboť vím, že na světě je nás - transsexuálů - hodně a stále někdo přibývá, rozhodl jsem se informovat tyto lidi o operaci, která je čeká v druhé fázi (první fáze = mastektomie).

K tomuto druhému zákroku jsem nastoupil dne 25.2.2003 v Brně na Gynekologicko-porodnické klinice, která se nachází na Obilním trhu. Již v tento den příjmu nám sestry sdělily hodinu operace na druhý den, kterou schvaluje a stanoví lékařská porada. Já šel již 26.2 v 9 hodin ráno, což jsem byl rád, neboť tato operace mi nedodávala příliš klidného spaní..

První den, tedy den příjmu, probíhal jako každý normální den, tak nějak se nic nedělo. Po přijetí jsem se zabydlil na svém pokoji č.4, který jsem sdílel s kamarádem, kterého čekalo totéž co mě, avšak já už ten den věděl, že jdeme každý jiným způsobem zákroku. Tento den nám dali k obědu jen polévku a dále už jen následovaly nálevy (klystýry). Já měl dva, můj kolega "obdržel" tři (protože měl jít na vaginální hysterektomii a já abdominální, tedy břišní jizvou). Není to nic bolestivého, dá se to vydržet, nic to vlastně není.

Na druhý den něco před devátou hodinou si mě sestry přišly "chystat". Dostal jsem nepříjemnou olejovou injekci, tzv. "oblbovák", potom jsem se vysvlékl, přelezl na jinou postel, s kterou mě také odvezli na sál, pochopitelně už přikrytého. Na sále jsem samozřejmě nebyl poprvé, takže mě to nijak neděsilo, i tam na mě byli milí, což člověku při takovém zákroku jistě dodá více kuráže. Jakmile jsem již ležel na operačním stole, jen mi již napíchli narkózu a napojili mě na přístroje. Při vědomí jsem byl už jen napojen na cévku (dost nepříjemné), která se zavádí do močové trubice a slouží k odvodu moči. Dále jsem už jen matně vnímal, co se kolem mě děje, brzy jsem vstoupil do hlubokého spánku...

Probral jsem se odpoledne, nevím už, kolik bylo hodin, vzbudila mě menší bolest. Píchli mi jednu injekci, která brzy začala působit a já opět na nějakou chvíli usnul. Zato mému příteli, spolubydlícímu, se vedlo hůře. Jak jsem se již zmínil, každý z nás měl jiný způsob zákroku. Já šel přes tzv.řez, který je těsně nad ochlupením, on šel v Brně běžnější "spodní cestou", a tak měl také větší bolesti, dostal tři injekce a trvalo déle, než bolest částečně ustala... Jak už jsem zmínil, má operace proběhla přes řez, který je tak znatelně vidět, jeho šířka je zhruba 5 cm a můžu říci, že jsem s tímto výkonem spokojen, i když je pravdou, že tento způsob vyžaduje delší čas hojení. Dva a jediné vnější stehy mi vytáhli již v pondělí bez jakýchkoli komplikací.

Do konce pobytu nám již byla jen měřena teplota a tlak. Já měl jen dva dny nasazená antibiotika (v infúzi), již ráno další den od operace jsme již mohli chodit sami na záchod a ani jeden z nás neměl žádné komplikace ani při pondělní prohlídce. V úterý ráno nás propustili.

MUDr. Navrátilová, která v Brně tento zákrok provádí, je velice zkušenou doktorkou a myslím si, že do toho dává více než-li jen praxi. I při prohlídce byla naprosto ohleduplná a osobně za námi párkrát přišla na pokoj, aby se ujistila o našem zdravotním stavu.

Nemohu si tak celkově stěžovat na přístup zdejšího personálu, hlavně ze stran sester, ty byly k nám velmi vlídné a milé, byly hodně všímavé až dost kamarádské, což nám jen pobyt v této nemocnici zpříjemňovalo, proto se mi ji ani moc opouštět nechtělo. Pobyt zde mi neuvěřitelně utekl. TV, kterou jsme na pokoji měli, nám také zkracovala průběh v nemocnici. Pokud jde o jídlo tady, řekl bych, že bylo lepší nežli v Bohunicích, kde jsem byl na již zmíněné první fázi zákroku. Samozřejmě po operaci nemáte na jídlo ani pomyšlení, což já neměl ani po pár dnech od operace, ale člověku to docela prospěje. Pokud nemáte zajištěný odvoz, tato klinika Vám naprosto vyhoví, co se týče přidělení sanitky.

Shlédnuto: 8058x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License