5. O SOUDNĚ LÉKAŘSKÝCH OTÁZKÁCH TRANSSEXUALISMU

Prof.MUDr. Josef Hynie, Dr.Sc.

Soudní lékaři se setkávají ve své praxi s transsexualismem z jiného pohledu nežli sexuolog, psychiatr, gynekolog nebo chirurg. K nám klinikům přicházejí pacienti, kteří prosí o pomoc proto, že jejich vývoj tělesný a duševní není v souladu, nebo svým zjevem a chováním ve společnosti narážejí.

Ve světové literatuře, která v posledních letech nejen vytvořila pojem transsexualismus, ale též rozšířila zájem o tyto poruchy, mluví se hlavně o mužských transsexuálech, kteří jsou prý značně početnější nežli ženští. Naše zkušenosti jsou opačné. My se setkáváme hlavně s transsexuálními ženami, které namnoze vypadají velmi virilně, takže jsou považovány na první pohled za muže. Jsou někdy i pozastavovány bezpečnostními orgány v domnění, že jde o muže přestrojené do ženských šatů, pokud tyto ženské šaty nosí. Častěji chodí v kalhotách. Jindy jsou vyháněny ze ženských záchodů, jako by tam nepatřily.

Nemají leckdy lehký život a pomýšlejí na sebevraždu, kterou někdy i provedou. Často mají vztahy k ženám a vytýká se jim homosexualita. Ale ony se brání, že jsou v podstatě mužskými osobami, i když se pohlavní ústrojí vyvinulo po žensku, a proto jsou prý jim přirozené vztahy k ženám a není to homosexualita. Se svým ženským pohlavním ústrojím bývají krajně nespokojeny a žádají velmi usilovně jeho přeměnu na mužské.

Doporučuji v těchto případech krajní opatrnost v posuzování a jednání s těmito osobami. První moje reakce bývá taková, že hledím jim vysvětlit, že lékařské umění nesahá tak daleko, aby mohlo ze ženského organismu udělat opravdový mužský. Je nutno delším vyšetřováním si zjistit, oč vlastně jde. Protože někdy může být žádost o předělání výsledkem okamžitého rozmaru virilní ženy, kterou napadne, že by měla tak životní situaci mezi lidmi usnadněnou. Jindy jde o transvestitismus, který je někdy spíše hrou, při níž se dělá dojem v přestrojení. Jindy jde o transvestitismus fetišistický, kdy vzrušuje nošení prádla a šatstva druhého pohlaví. Atd.

Když však dospějeme k přesvědčení, že dotyčná osoba skutečně vidí svět očima druhého pohlaví a že nelze změnit její chování i přesvědčení o příslušnosti k druhému pohlaví, s nímž se naprosto ztotožňuje, pak jde zpravidla o skutečný transsexualismus a jako s takovým je nutno zacházet.