Obyčejně jsem se se svými pacienty nedostal dál. Stačilo jim to, ale cítím, že někdy bude nutné při nápadném krvácení vzít i dělohu. A když už pak vlastně nejde o ženu, že bude možné uvažovat o přepsání pohlaví v matrice. Jsem však v tom zdrženlivý, protože to vlastně dává právo oženit se, a o to nám při nedokonalosti genitálu nejde.

Někdy transsexuální ženy stále naléhají na vytvoření mužského genitálu nebo alespoň jeho náznaku, atrapy. Někdy se při androgenech klitoris zvětší do té míry, že je možno z něho napřímením jako při mužské hypospadii, vytvořit samostatné membrum, i když nedokonalé.

Vzácnější jsou případy, kdy došlo i k vytvoření umělé podoby penisu ze stočeného kožního laloku, zpevněného chrupavkou ze žebra. Vypadá to jako mužské membrum, ale nemá to erektivitu a citlivost. Připomínám znovu, že těmto osobám jde obyčejně více o to vypadat, nežli žít jako muž. Je zde právní otázka, zda-li zákon připouští možnost pomoci nešťastným transsexuálům, kteří hrozí častěji sebevraždou.

Předložil jsem tu otázku právníkům z Ministerstva zdravotnictví na naší březnové schůzi. Jejich odpověď vyzněla v tom smyslu, že je to možné podle par. 17 (1) o léčebně preventivní péči, který je dost široký, aby tu pomoc připustil. Mluví se v něm o jejím poskytování i při jiných stavech, vyžadujících lékařskou pomoc. Jde o nedokonalost, kterou nelze označit za nemoc ani za zdraví. Jde o intersexualitu s nesouladem mezi vývojem genitálu a mozku.

Jak vidíte, přimlouváme se za nešťastné lidi, kteří se nikdy nebudou moci plně vyžít podle svého cítění, které není v souhlase s jejich genitálem. Jde o to umožnit jim alespoň snesitelnější život. A přimlouvám se za lékaře, kteří jim k tomu pomáhají, aby nebyli stíhání a odsuzováni jako provinilci, když cítí se svými nešťastnými pacienty a riskují za ně nepříjemnosti ve světě odborném a laickém.