Johanka - poezie

TSXova zpovědní

Já v dětství vždycky
Dívkou přál si být
Však lidé mi řekli
Toto nesmíš chtít

Tak jsem byl hodný chlapec
Jak to po mě chtěli
K živoření dohnala mě zlatá klec
Kterou mi postavili

Já měl v duchu hroznou zlost
Však musel jsem jim dělat radost
Oni spálili mi každý most
A já? Smutek a žal až na kost

Deprese mě přepadla
Už se nechci vracet
Když se kouknu do zrcadla
Tak se mi chce zvracet

Nechci už být kým jsem byl
Nezvládám tu námahu
Paprsek naděje tu ještě zbyl
Já však marně hledám odvahu


(2000)