Metaoidioplastika - popis zákroku (USA)

Při metaoidioplastice se osvobozuje klitoris z okolních tkání, čímž se dociluje vzhledu malého penisu. Součástí zákroku může být i obřízka, při níž se vrcholek klitorisu vytvaruje do podoby mužského žaludu.

Aby bylo obnažení klitorisu možné, je třeba zbavit spodní část orgánu, nazývanou chordee, okolní fibrózní tkáně. Je přitom třeba dbát zvýšené opatrnosti kvůli možnému poranění vnitřních erektilních tkání. Díky této technice se klitoris také o něco prodlouží.

Na zakrytí obnažené spodní části klitorisu a zvětšení jeho obvodu se využívají labia minora (malé stydké pysky). Labia majora (velké stydké pysky) se přemísťují a vytváří se v nich kapsy pro testikulární implantáty, výsledný útvar pak připomíná mužské skrotum s varlaty.

Následně či v další fázi je rozdělené skrotum spojeno tak, aby vytvořilo celistvý šourek. V některých případech je třeba před vložením trvalých implantátů použít pro rozšíření skrotálních kapes expandéry. Zákrok je obvykle rozložen na dvě operace. Testikulární implantáty díky své váze a gravitaci postupem času klesají dolů.

Někdy se společně s metaoidioplastikou přesouvá vývod močové trubice na vrcholek nového penisu. Pro prodloužení uretry se používá štěp mukózní tkáně z pochvy (aniž by se narušoval původní vývod uretry a ohrožovala funkce sfinkteru). V tomto případě jsou štěpy z labia minora použity kromě zvětšení objemu klitorisu i na ochranu vaginálních plátů tvořících stěny prodloužené uretry. Tento typ zákroku je náročnější a představuje další rizika, především tvorbu píštělí (unikání moči).

Je třeba si uvědomit, že metaoidioplastika není faloplastikou a výsledek je ve velké míře určován velikostí klitorisu.