Průběh pobytu v nemocnici

Pokusím se zde stručně nastínit všechno, co vás může v nemocnici potkat. Vycházím přitom ze své zkušenosti s pobytem v Brně, proto nelze všechny údaje přenést na jiná pracoviště, ty základní věci by ale měly být dost podobné.

Doba pobytu
Pokud vše probíhá, jak má, pustí vás většinou domů osmý den pobytu.

Co s sebou
Z oblečení je nejdůležitější pyžamo, příp. se hodí i župan. Pokud něco z toho nemáte, nic se neděje, v nejhorším vám zapůjčí nemocniční mundůrek. Jinak není radno brát si s sebou jen jedno spodní prádlo (pokud vás taková věc, stejně jako mě napadla). Vzhledem k povaze tohoto zákroku i k předcházejícímu klystýru se to nemusí zrovna vyplatit. Ponožky nejspíš příliš nevyužijete, takže můžete šetřit spíše na nich. Přibalte si také bačkory.

Rozhodně nezapomeňte doklady, peníze, výsledky předop.vyšetření, hormony a léky, které pravidelně užíváte. Není špatné vybavit se nějakým multivitaminem - ať už v tabletách nebo šumáku. Vzhledem ke kvalitě nemocniční stravy doporučuju koupit si předem nějakou balenou vodu a nějaké ovoce (asi nejlepší jsou jablka).

Nezapomeňte na ručník a hygienické potřeby, včetně toaletního papíru. Pokud máte doma nějaké zbylé vložky, vemte si je taky. V nemocnici (aspoň v Brně) mají jen jakýsi archaický model, který k prádlu nelze nijak uchytit.

První den pobytu

Program se dá stručně shrnout jako příjem na oddělení + klystýr.

Příjem
Při příjmu po vás budou chtít výsledky předoperačních vyšetření, někdy může čekání na vyřízení těchto formalit zabrat i pár hodin. Operace bývá až druhý den, můžete se zeptat, v kolik hodin na ni jdete, ať víte s čím počítat.

Ubytování
Následuje ubytování na pokoji, na kterém budete buď sami nebo s dalším(i) FtM. V Brně leží člověk před operací a bezprostředně po ní na oddělení operační gynekologie, den či dva po op. je pak přestěhován na odd. senologie, kde se léčí ženy s rakovinou.

K standardnímu vybavení nemocničního pokoje patří pojízdný stolek po boku postele, kam si můžete dát nejdůležitější věci. Před odjezdem na sál vám personál obvykle nabídne možnost úschovy cenností (peníze, doklady, mobil apod.) v sejfu - je rozhodně dobré to přijmout. V Brně byla na obou pokojích barevná televize s dálkovým ovládáním, což člověk ocení obzvláště je-li sám.

Záchod ani koupelna nešly na odd.oper.gynek. zamykat, což je vzhledem k charakteru oddělení pochopitelné. Osobně se mi vždy vyplatilo brát si s sebou dostatek toaletního papíru, není dobré v tomto směru spoléhat na nemocnici.

Klystýr
Pro někoho (např. pro mě) dost nepříjemná záležitost, jinak také synonymně označovaná jako klyzma či nálev, nálevek. Do konečníku vám strčí namaštěnou (aby dobře proklouzla dovnitř) hadičku a pustí dovnitř teplou vodu. Při operaci je pak v břiše víc místa pro nástroje a lépe se tam orientuje, než když se to tam dme:), také je tím ulehčen pooperační průběh, neboť člověk je ušetřen obtížného a bolestivého vylučovacího procesu. Procedura má i preventivní význam, aby se při případném protržení střevní stěny (nebojte se, stává se to jenom naprosto výjimečně) nedostala do břišní dutiny infekce.

V Brně se klystýr dělá 3x (na Bulovce 2x), vždy po několikahodinových přestávkách, takže máte na celý zbytek dne o zábavu postaráno. Obvykle se požaduje, aby člověk s plnými střevy vydržel cca 15-20 minut, mně osobně bohatě stačilo asi minut 5. Vstávání při cestě na záchod by mělo být rozhodně spíše pozvolné. Pro případ, že by nějaká tekutina unikla, vám dají jednu z těch všudypřítomných potřeb. Pokud chcete výplach střev usnadnit, jezte den před příchodem do nemocnice spíše kašovité, nenadýmající a dobře stravitelné potraviny, je to pak o dost snesitelnější.

Jídlo a pití
V Brně vám ještě před klystýrem dají polévku a tím veškeré jídlo pro ten den skončí. Od půlnoci pak nesmíte pít.

Druhý den pobytu

V Brně je hned po ránu na řadě holení.Je samozřejmě možné to oholit už doma, ale nejspíš to stejně budou chtít doholit, můžete tak ale zkrátit dobu té ponižující procedury. Pokud vám to přijde lepší, můžete se také na místě oholit sami. Zkusil jsem to, ale sestřičky měly akorát žiletky a poté, co jsem se asi třikrát pořezal, jsem na věc rezignoval....Nakonec to ale každý nějak přežije, nejlepší je se nad to prostě povznést, něco v tom duchu, že člověk je přece mnohem víc než jen maso.... :)

Následuje příprava na operaci, tzv. premedikace - obvykle se jedná o kapačku s antibiotiky (Kefzol) a injekci do zadku - většinou je to atropin + látka tlumící úzkost a podporující svalovou relaxaci - bývají to pořádné dryáky, pokud na to nejste zvyklí, můžete si připadat jak v mrákotách. Atropin snižuje produkci slin, takže se nedivte, že máte najednou v puse sucho. Injekce do zadku bývají docela dost bolestivé, žádné ďubnutí, jak tomu je u vitamínu T. Z antibiotik vám kapačku přepíchnou na fyziologický roztok, aby byla žíla připravená na anestetikum. Volí se vždy levá ruka, cévka se zavádí do žíly v loketní jamce, jen výjimečně jinam. Napichování se nepodaří vždycky, někdy (zvlášť pokud jdete krátce po předcházející operaci na další) se může žíla protrhnout. Není to nic vážného, obvykle to má za následek akorát modřiny.

Před převozem na sál se musíte obléknout do speciální soupravičky, pokud vás na pokoji bude víc, můžete se přitom docela pobavit. Na nožky patří stahovací punčošky, které jsou ovšem dvojdílné, to znamená, že rozkrok nic nezakrývá. Na vrch si uvážete tzv. anděla - látkový obdélník vzadu na krku "zajištěný" dvěma šňůrkami. No a nakonec přijde to hlavní - čapka velmi podobná té koupací. Pokud se vám obleček nepozdává, nevadí, v narkóze vám to bude nejspíš jedno a až se proberete, budete mít úplně jiné myšlenky. Funkcí punčoch je bránit městnání krve v dolních končetinách, které občas natékají, někdy vám je proto pro jistotu nechají i dva dny po operaci. Čapku vám ale nutit nebudou :).

Pak pro vás přijede civilkář a odfrčíte do míst, z nichž se vaječníky a dělohy nikdy nevrací... Obvykle se ještě nějakou dobu čeká v předsálí, než budou operatéři ready. Nemusí to být vždycky příjemné, zvlášť když vedle hekají a zvrací ženy probouzející se z narkózy, ale cíl už je nablízku a tak to člověk nějak ustojí.

Operace trvá většinou 1.5 - 2.0 hodiny, výjimečně déle. Po provedeném zákroku vás nechají napojené na kyslík a kapačku v předsálí a monitorují vaše životní funkce. Někdy může být probouzení docela sranda, mne vyvolávali asi šestkrát- "pane René, pane René..", na kteréžto neutrální jméno jsem ovšem nereagoval. Zabral jsem až na příjmení..:).

Pokud se pozvracíte, nic si z toho nedělejte, je to docela běžné, prostě ne každému všechny ty chemikálie sednou na žaludek. Někoho může taky bolet v krku, za což je zodpovědná dýchací hadice, která poškrábala krční sliznici. Nejspíš taky budete mít pořádnou žízeň.

Na zbytek dne je program jednoznačný: odpočinek, odpočinek, v nejlepším případě spánek. Já jsem byl na op. asi o půl druhé a pořádně k vědomí jsem přišel až druhý den ráno, což bylo taky to nejlepší, co se dalo dělat. Vždycky, když mne v noci probouzeli kvůli kontrole TK, jsem se stále znovu ptal, zda mám jizvu nebo ne. Při příštím probuzení jsem myslel, že se mi ta odpověď: "NE" jenom zdála, a tak jsem otázku do omrzení opakoval...

Prášek na bolest (nebo taky od bolesti, jak říkají na Moravě a já vždycky odpovídám, že od bolesti, od té chci jen, ať zmizí...) neboli analgetikum potřebuje po operaci asi každý. Můžete se utěšovat tím, že po prvním dni byste měli mít to nejhorší za sebou. Jídlo vám ten den nenabídnou žádné, beztak by vám asi k ničemu nebylo. Při pití si můžete užívat, že o odvod moči se postará katetr ve vašem měchýři :). Pokud nemůžete spát, řekněte si o prášek, uděláte tak pro své uzdravení to nejlepší, co můžete.

Třetí den pobytu

Ráno vás čeká malá snídaně - v Brně servírovali několik piškotů a čaj. Dobře všechno rozžvýkejte, obzvláště pokud vám vyjímali orgány břišní jizvou - střevům bude nějakou dobu trvat, než zas začnou normálně fungovat, proto i strava bývá ze začátku dietní a nebývá jí mnoho.
Následuje procedura, kterou jsem si pojmenoval jako "vytahování hadru z díry" - je to dost nepříjemné, ale netrvá to dlouho, a hnedka máte to nejhorší z 3.dne za sebou. Ještě vám vytáhnou drén (baňku odčerpávající krev z břicha), který je přistehnutý k poševní stěně, to je ale otázka chvilky.

Následně dostanete za úkol se několikrát úspěšně vymočit s katetrem. Když se vám to tak třikrát (někdy stačí i dvakrát) podaří, katetr vám vyjmou.Také budete muset na nějakou dobu nosit vložky. Je mi jasné, že vás tím nepotěším, ale bohužel je to tak..obvykle jejich potřeba po 10-ti dnech od operace skončí. Pokud ovšem nebudete mít smůlu jako já - užil jsem si totiž skutečné "měsíčky" - tedy 30-ti denní krvácení. Záleží to nejvíc na míře poškození pochvy, u lidí s obzvlášť malým otvorem, je pochopitelně větší...Snad vás uklidní, že od nikoho jiného jsem o podobném průběhu neslyšel. Rozhodně je lepší si při odchodu z nemocnice vzít několik vložek s sebou, než je pak po příchodu domů narychlo shánět (nikoho sice nemohlo napadnout, že si ty potřeby pořizuju pro sebe, přesto mě to stálo spoustu zbytečných nervů).

Pokud se rozhodnete pro břišní jizvu, předchozí řádky se vás příliš netýkají, krvácení z pochvy tam bývá minimální, pokud nějaké, a co vím, "vytahování hadru" se také nekoná. Má to ovšem zase jiné nevýhody - viz příspěvek Yoshiyukiho.

Další dny

Pokud má hojení standardní průběh, máte v tuhle dobu to nejhorší dávno za sebou. V Brně vás převezou či se došouráte na odd. senologie v přízemí. Až vám bude líp, můžete si zaskočit (myšleno s nadsázkou ) do prodejny na dvoře či se pomalinku belhat v přilehlém parčíku.

Největší srandu asi zažijete ve spojitosti se záchody a koupelnou. Záchody se opět nezamykají, soukromí by měla teoreticky zajišťovat cedulka "obsazeno", zavěšená na klice. Řada žen ji ale nebere na vědomí - to má za následek, že záchod tvářící se jako volný, je ve skutečnosti plně obsazený a naopak, navíc si vy sami nemůžete být jistí, kdy kdo vleze do vaší kabiny. O zábavu tedy není nouze .. :) Celá situace je o to pikantnější, že muže na tomto oddělení a v celé nemocnici nikdo z pacientek neočekává, proto na člověka často zahlíží dost poděšeně.

Pokud usoudíte, že by to chtělo sprchu, máte před sebou stejný problém - nedostatek soukromí. Já jsem měl tu výhodu, že jsme byli na pokoji dva, a tak vždy jeden hlídal dveře a odháněl koupelechtivé dámy a druhý se zuřivě mydlil.

Na odd. jsou převážně starší ženy, z nichž řada je nedoslýchavých, takže pokud budete mít pokoj blízko televizoru, žádná telenovela ani "zábavný" pořad na Nově vám neunikne a ani vy jim... :)

Jednou večer nás požádala sestřička, jestli bychom se nemohli podívat paní odvedle na televizi, že jí nefunguje. Kolega brzy objevil ten správný nezapojený kabel a bylo po problému, paní nám přitom děkovala slovy: "No jo, ty chlapský ručičky..." Netřeba říkat, jak moc nás tenhle zážitek potěšil.

Propuštění domů

Pokud máte možnost, aby vás někdo zavezl domů autem, využijte ji - čekání na nádražích, přestupy či jiné vylomeniny nikomu neprospějí, obzvláště nevhodné je to u těch, kteří půjdou na břišní jizvu - Yoshiyukiho komentář je v tomto směru dostatečně výmluvný.

Propuštění v Brně předchází kontrola na gyne křesle - průzkum prstem paní doktorky, ...no, obešel bych se bez toho, obzvláště toho přihlížejícího medika si mohli odpustit.

Pak vám vystaví zprávu ošetřujícímu lékaři a neschopenku, příp. papír do školy - o ten si ale musíte zažádat. Neschopenka je na 6 týdnů, což je období, během nějž toho člověk skutečně mnoho neudělá. Pokud vám na tuhle dobu zrovna vyjde zkouškové, počítejte s tím, že paměť ani myšlení nebudou tak výkonné jako jindy a některé věci nejspíš prostě nestihnete..

Od tohoto okamžiku máte nárok na úřední změnu pohlaví, rodného čísla i jména na mužské. At´je ten "nový" život lepší než ten minulý přeje