inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
26.5.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Reportáž z Brna

REKONSTRUKCE PENISU Z MUSKULOKUTANNÍHO LALOKU LATISSIMUS DORSI
Klinika plastické a estetické chirurgie v Brně,
Fakultní nemocnice u sv. Anny, Berkova 34



Čekal jsem na tuto operaci 3 měsíce, a jak se blížilo ono datum byl jsem stále více nervóznější a zamyšlenější…….

Proč jsem se rozhodl pro tuto operaci a technika provedení zákroku

Rozhodnutí podstoupit tak radikální operaci je velmi náročné a mnozí z nás si to promýšlejí i několik let. Věděl jsem určitě, že tento druh operace chci podstoupit, jen jsem váhal, jakou techniku provedení zvolit, protože dnešní moderní medicína nabízí hned několik způsobů. Nakonec jsem si vybral rekonstrukci penisu, při níž berou potřebný materiál ze širokého zádového svalu. Pokud bych měl to místo popsat přesně, tak je to zhruba pod lopatkou. Rána na zádech se pak překryje kožním štěpem odebraným ze stehna (vnější strana). Jde zhruba o plochu 4x10cm. S tímto penisem ale není možné močit ve stoje. Pokud si to přejete, tak s časovým odstupem (několika měsíců) můžete přikročit k druhé fázi, a to odběru laloku z předloktí, z nějž se vytvoří močová roura.Ta se našije do již vytvořeného penisu a spojí s vaší vlastní močovou rourou. Prozatím jsem prošel pouze první fází a o druhé v dohledné době vůbec neuvažuji, protože je spojena, jak s nepěknou jizvou na předloktí, tak s kopou různých možných komplikací, které vás v průběhu dalšího života můžou provázet.

Ještě bych se vrátil k úvaze, proč jsem se rozhodl pro tuto operaci. Měl jsem k tomu hned několik pro mě důležitých důvodů. Nebudu je řadit podle nějaké škály, protože všechny mají pro mě určitou specifickou váhu. Začnu třeba s otázkou hospitalizace v nemocnici kdykoliv v budoucnosti. Podle dokladů budete muž, ale pak vás uvidí bez trenýrek a už budou mít problém, kam vás zařadit, s kým vás dát na pokoj….A co třeba, když se nečekaným řízením osudu dostanete nešťastně do vězení? To už si přeberte každý sám, ale pro mě je to jeden z podstatných důvodů. I když dnes existují různé protézy a náhražky penisu i s varlaty, pro mě je lepší variantou mít penis vlastní, který je stálou součástí mého těla, včetně případné možnosti jeho použití v sexuálním životě. Nyní již k nástupu a pobytu v nemocnici.

Nástup do nemocnice

Po osobní konzultaci s Doc. MUDr.Veselým v jeho ambulanci se stanoví datum operace a vy se v daný den dostavíte nejpozději do 10h ráno na příjem do nemocnice. Nahlásíte se paní u okénka, které se nachází hned nalevo za vrátnicí. Tam vás pozvou dovnitř a předáte zde dokumentaci od obvodního lékaře, předoperační vyšetření (krev, moč), ukážete občanku a kartičku zdravotní pojišťovny. Paní vám vystaví kartu, neschopenku (pro pracující) a s touto složkou papírů vás pošle k internistovi. Zde se svléknete do trenýrek a doktor vás vyšetří (srdeční ozvy, oči, krk, břicho). Pak se vás vyptá na onemocnění v rodině, léky, kde pracujete (anamnéza). Vypíše další papír, přidá vám ho do složky a pošle vás ubytovat se na mužské oddělení, které se nachází v 1. patře. Tam se vás ujme zdravotní sestra. Vezme si složku, předá vám ramínko a pošle vás do koupelny, kde se převléknete do pyžama. Pokud nemáte ani pyžamo ani župan, dostanete vše bez problémů od sester. Pyžamo je možné vždy ráno měnit za čisté. Až jste převlečený, vrátíte se zase do sesterny. Zde podepíšete pár papírů a pak vás sestra ubytuje na pokoji. Vybalíte si všechny potřebné věci do stolku a kabelu pak sestra uschová s ostatními svršky do šatny. Vyplníte jeden dotazník a předáte sestře.

Jak to vypadá na mužském oddělení

Celková kapacita oddělení je 30 lůžek. Pokoje jsou většinou pro 4 pacienty a klasicky nemocničně zařízené, bez TV a záchodu. Je zde pouze umyvadlo se zrcadlem. WC (pouze 2 kabinky pro celé oddělení) a koupelna se nacházejí na chodbě. Dále jsou na oddělení dvě společenské místnosti a v každé je jedna televize. Pokud nemáte mobil, můžete si zavolat z telefonního automatu, který je na mince a nachází se v jedné ze společenských místností. Stejně tak i vám může kdokoliv na tento automat zavolat.

Návštěvní hodiny jsou od 14 do 17 hodin. V přízemí u vrátnice je bufet, kde si můžete v průběhu hospitalizace přikoupit, co potřebujete. Pokud chcete operaci podstoupit až za rok či později, můžete se dočkat lepšího prostředí na oddělení, protože zde má proběhnout celková renovace.

Denní režim v nemocnici

Denní režim vypadá následovně. Před šestou hodinou ráno vám sestra donese teploměr, kolem 6 hodiny na pokoj vtrhne sanitárka nebo sestra a energicky všechny pobudí. Následuje, hygiena, stlaní postelí, větrání a úklid před vizitou (hlavně na nočních stolcích). Kolem 7 hodiny přichází vizita (většinou 2 doktoři). Pokud je pondělí či čtvrtek, následuje po této první vizitě ještě vizita velká (tolik doktorů, že se ani nevejdou do pokoje), kterou vede Doc. Veselý. Bývá obvykle po 7 hodině. Pak následuje snídaně (kolem půl osmé). K jídlu je většinou chléb a rohlík s máslem, medem, marmeládou či salámem nebo sýrem a bílá káva.

Po celý den je k dispozici čaj, který je však většinou studený a neslazený (dosladit si můžete na pokoji cukrem, který je zde v misce, stejně jako sůl a pepř). Během dopoledne se nic neděje, pouze uklizečky vytřou a vypucují pokoj. V 11: 30 se podává oběd (polévka a druhé). Někdy bývá odpolední vizita (mezi jednou a druhou hodinou). Před druhou hodinou vám sestra opět přinese teploměr. Pak je období návštěv. Můžete sejít dolů k vrátnici a pokud je pěkně, tak se dá nadýchat čerstvého vzduchu v nemocničním parčíku. Ve tři hodiny je svačina- vždy suchý rohlík.V půl šesté večer bývá večeře, která je většinou studená. Mezi sedmou a osmou hodinou ještě chodívá večerní vizita, pak už je jen na vás, jak naložíte s načatým večerem.

První den pobytu

Na pokoji jsem byl zpočátku se 2 pacienty. V poledne jsem dostal oběd (polévku a trochu druhého). Ve 14:30 jsem se musel dostavit do přízemí, kde se v jedné z místností schází celé konsilium kliniky a tvoří operační plán pro následující den. Doc. MUDr. Veselý si mě pozval dovnitř a prohlédl si místo na zádech, odkud chtěl provádět odběr materiálu. Byla to pouze chvilka a pak mě ještě zavedli do protějších dveří, kde sídlí fotograf kliniky. Ten mě vyfotil zepředu a zezadu (bez oblečení) a bylo to. Zase jsem se odebral na pokoj k odpočinku. K večeři už jsem dostal pouze polévku.

Přípravy na operaci

Sestřička, která přijde sloužit na noční směnu si vás zavolá k sobě a podá vám veškeré informace o příštím dnu. Dozvíte se jména operatérů, čas a pořadí operace, způsob provedení, a jak probíhá pooperační péče. Dostanete prášek na spaní a prášky na večer a na ráno, které vás uklidní a připraví na narkózu (premedikace). Mimo jiné na vás čekají dva klystýry. První dostanete večer v koupelně. Až se po něm úplně vyprázdníte, jdete se oholit do koupelny (vše od kolenou směrem nahoru). Místa, kam si sám nedosáhnete doholí sestra. Pak už se jen vykoupete a jdete spát. Už nic nepijete a nejíte.

Ráno vás sestra probudí brzy po 5 hodině a dostanete druhý klystýr. Vezmete si prášky, které jste dostal na ráno a jdete se vykoupat. Po vykoupání už se jen zdržujete na posteli. Sestra vám dá na nohy podkolenky a čekáte na příjezd zřízence, který vás odveze na operaci. Do toaletní kabelky si nachystáte pár věcí pro osobní hygienu a dále to, co si myslíte, že budete na JIP potřebovat (může se odtud volat z mobilu!). Zřízenec kabelku odveze spolu s vámi k operačnímu sálu a tam ji předá na JIP, která se nachází hned vedle. Na oddělení JIP budete po operaci minimálně 2-3 dny.

JIP

Pracují zde 2 sestry, sanitárka a v pracovní dny i vedoucí JIP- staniční sestra. Kapacita JIP je 4-5 postelí. Leží zde muži, ženy i děti (děti někdy dokáží pěkně dlouho vřískat). Pacienti jsou od sebe odděleni bílými plentami pro zachování soukromí. Celý den je zde puštěná TV. Můžete používat svůj mobilní telefon (ohleduplně vůči ostatním pacientům).

První den po operaci na JIP

Operace trvala asi 4-5 hodin. Probudil jsem se na JIP. Čekal jsem, že mě to bude dost bolet, ale byl jsem příjemně překvapený “bolest jsem skoro vůbec necítil. Probuzení po hysterektomii bylo mnohem horší, co se týče bolestivosti. Sestry se o mě perfektně staraly. Nejvíce si všímaly mého penisu a rány na zádech, která vznikla po odběru laloku. Na penisu sladovaly jeho barvu a stav prokrvení. Na zádech kontrolovaly, zda se netvoří hematom. Bohužel ne vše se vždy povede hned na poprvé (s tím prosím počítejte!). Ten den jsem jel ještě dvakrát na sál. Jednou kvůli nedostatečnému prokrvení penisu a podruhé díky tvorbě hematomu v ráně na zádech. Obojí bylo opět pod narkózou.

Když to zhodnotím,tak to pro mě po stránce fyzické nebyla až tak velká zátěž. A co se týče psychiky, řekl jsem si prostě, že se jen o trochu více prospím. Pozitivní myšlení je zde velmi důležité! Tím spíš, že po takových komplikacích se mi pobyt na JIP o trochu více protáhl. Byl jsem tam 5 dní. Musel jsem stále ležet (na zádech či na boku- pokud se vám to podaří). Návštěvy zde nejsou dovolené. Pokud chtěli moji blízcí nějaké informace o zákroku a mém stavu, museli osobně kontaktovat operujícího lékaře (Doc.MUDr.Veselého). Po telefonu nechtěli informace podat.

A jak se o mě sestry staraly? O penisu a zádech jsem již psal. Mimo to mi po celý operační den měřil přístroj tlak a puls. Napíchly mi žílu na ruce, kam mi daly kanylu a přes ni do mého těla proudila antibiotika, léky proti bolesti, roztoky pro obnovení hydratace a fyzických sil organismu. Napít ústy mě nechaly až 6 hodin po narkóze (prevence zvracení). Většinu operačního dne jsem prospal. Pod peřinou jsem měl oblouk z dlahy, který vytvářel pro penis takové prostředí, aby byl volný, přístupný a nic jej neutlačovalo či mačkalo. Moje první ráno na JIP začalo hygienou. Sestry mi umyly celé tělo, natřely záda kafrem a přelepily všechny operovaná místa. Vyměnily celé ložní prádlo na posteli (to stejné se opakuje i večer). Pak jsem snědl svoji první snídani. Byl jsem překvapený, jaký mám apetit. Zbytek dne jsem buď spal nebo se díval na TV. Sestřičky byly dokonce ochotné přinést mi cokoliv z pokoje, pokud bych chtěl.

Co se týkalo uspokojení mých základních potřeb jako je močení a odchod stolice, tak to první jmenované bylo zajištěné močovým katetrem. Když jsem potřeboval na stolici, daly mi pod peřinu mísu. Jak jsem byl hotov, umyly mě a byl jsem opět jako v bavlnce. Vše braly sestry jako samozřejmost, takže mě ani nenapadlo stydět se o takovou základní věc říci.

Z rány na zádech mi odváděla přebytek krve hadička, která ústila do malé sběrné lahvičky (Redonův drén).

Další dny na JIP jsem se již musel umývat skoro sám. Dostal jsem k tomu lavor s vodou. Kde jsem si nedosáhl sám, umyly to sestry. Na posteli jsem se snažil více hýbat a být samostatnější. Nebyl jsem totiž na JIP sám a navíc přivážely každý den nové pacienty po operacích, kteří potřebovali více péče. Před odjezdem z JIP mi z ruky odstranily kanylu.

Péče na mužském oddělení

Po přesunu na mužské oddělení jsem musel být den ode dne soběstačnější. Vrátil jsem se do svého pokoje, v kterém jsem zůstal sám, což bylo z hlediska mé diagnózy dobře, ale po stránce komunikativní horší. Ještě stále jsem musel ležet a na záchod a k umyvadlu mě vozily na vozíku. Souviselo to hlavně s penisem a snahou o jeho co nejmenší zatěžování. Pro přivolání sestry jsem měl k dispozici zvonek. Z domů jsem si nechal přivést TV, která mi byla opravdu cenným společníkem po dobu, kdy jsem ještě nesměl chodit.

Užíval jsem velké množství prášků. Především antibiotika, proti bolesti a vitamíny (min. prvních 10 dní).

Asi 7 den po operaci jsem mohl pomalu začít chodit. Díky tomu mi vyndaly i močový katetr. Následující den mi vytáhli drén, protože již neodváděl skoro žádnou krev z rány, a tudíž nebyl potřeba. Jakmile jsem se zbavil těchto outěžků, hned se mi o několik procent ulevilo a cítil jsem se mnohem pohodlněji. Mohl jsem již také osprchovat (pouze od pasu dolů).

Převazování operovaných míst už bylo na oddělení méně časté. Asi 10 den jsem se pustil v koupelně pod vodou k odstraňování gázy, kterou jsem měl přikrytou ránu na stehně po odběru kožního štěpu. Byla to mravenčí práce, protože tam byla pěkně přilepená a její strhávání zrovna nelechtalo. Byl jsem však svým pánem, což mělo nespornou výhodu. Trochu mi to pak sice krvácelo, ale sestřička to potřela gentianou a krásně to zaschlo.

Doba pobytu v nemocnici se mi trochu protáhla díky špatnému hojení zad. Chybělo mi zde na některých místech trochu kůže a tak čekali (asi týden), zda se to spraví samo nebo mi budou muset vzít další kožní štěpy ze stehna. Nakonec se rozhodli k přenesení dalších štěpů ze stehna. Dělali mi to ze stejné nohy a v lokálním umrtvení na operačním sále. Celý výkon trval asi půl hodinky. Musel jsem pak nějakou dobu ležet jenom na boku, aby se transplantovaná kůže dobře přihojila.

Závěrem

Průměrná doba pobytu v nemocnici bývá 10-14 dnů. Já jsem tam kvůli popsaným komplikacím strávil 3 týdny.

Pokud bych měl hodnotit sestřičky a personál na oddělení, můžu říci, že většina z nich je profesionálních, jak ve své odbornosti, tak v přístupu k lidem. Je třeba také zmínit velkou pravdu - podle vašeho osobního přístupu k personálu a jejich požadavkům také dostáváte zpětnou vazbu.

I když jsem nakonec pobyl v nemocnici déle, než jsem čekal, stálo to zato, neboť vše dopadlo dobře. Rekonvalescence bude sice delší než po předešlých operacích, ale to by ani jinak nešlo. Jsem rád, že jsem zdravý a operace se povedla. Poskytuje mi to nesmírnou psychickou podporu a sebevědomí. Jsem zase silnější a vyrovnanější.

DODATEK I. - 5 týdnů post op

K Veselému teď chodím po 14 dnech na kontrolu a předepsal mi elektrostimulace nervu, který mám našitý v penisu, aby to časem k něčemu bylo. Místo rehabilitace si každý vyhledává sám - nejlépe se obrátit na rehabilitační oddělení nemocnice či polikliniky v místě bydliště.

Elektrostimulace jsou bezplatné, opět je vše přes diag. F 64 a chodí se na ně 3 x týdně po dobu 6 měsíců, což je dost časově náročné.

Já jsem musel v Brně oblítat celkem 3 nemocniční zařízení, než jsem uspěl. Chodím na to do nemocnice ke svaté Anně na Pekařské ulici. Jsou tam fajn. Jinak jsem vcelku bez problemů pohyblivý. Jediné, co člověka trochu omezuje, jsou záda. Výhledově za 6 týdnů už bych prý i mohl zajít do posilovny a opatrně začít rozhýbávat tělo, což jsem vůbec nečekal.

DODATEK II. - cca 11 měsíců post op

Chodil jsem hned po operaci na elektrostimulace 6 měsíců pravidelně 3x týdně. Ze začátku to bylo 15 minut, po 2 měsících docházení už jen 10 minut stimulace.

Stimulaci jsem nejprve prováděl v oblasti jizvy na vnitřní straně stehna (podle individuální citlivosti), pak jsem začal provádět stimulace přímo na penisu - místo si opět musí najít každý sám (pozná se to podle záškubu v penisu), stimulace jsem si prováděl sám elektrodou, kterou jsem pohyboval po různých místech viz popis výše a to z toho důvodu, aby nedošlo k popálení a stimulace byla rovnoměrně rozvrstvena. Poslední 2 měsíce jsem prováděl stimulaci opět v oblasti jizvy.

První pocit, že u mě dochází k menšímu záškubu v penisu při určitém pohybu jsem zjistil náhodně již po 2 měsících stimulací a to tak, že jsem stál v tramvaji se skříženýma nohama a později, že jsem seděl s nohou přes nohu (téměř v pravém úhlu). Později jsem přišel na to, že k záškubu dochází při určitém typu ohybu končetiny, na které je jizva v třísle a postupem času jsem se naučil penis ovládat právě přes stehenní sval, který se nachází v oblasti třísel - prostě jsem ho zatnul(vestoje, vsedě, vleže) a penis se stáhne jako sval a ztvrdne. Toto ztvrdnuti jsem se postupně naučil i udržet po delší časový úsek(30 vteřin i déle). Dnes již provedu stah penisu přímo zatnutím tohoto svalu (penisu).

K souloži jsem ho zatím neužíval, takže zatím nemohu podat věrohodné informace. Prof. Veselý však říkal, že mu už 2 kluci vykládali, že jsou pomocí tohoto penisu schopni vniknout do partnerky. Uvážím-li pevnost stáhnutého svalu na penisu - myslím si, že by to mělo být možné. Spíš mám trochu obavy s velikostí obvodu (tloušťky) penisu.

Ted začátkem ledna jsem byl v nemocnici na vytvoření žaludu. Dělali to v lokální anestezii, trvalo to cca 30 minut. Provedl to tak, že odřízl a odhrnul kůži na spičce penisu, kůži naspodu vytáhl směrem navrch a tu vrchní přes ni přetáhl a vytvořil takový prstýnek. Povedlo se to, jak budu schopný k focení - dáme to zase na web.

Hospitalizovaný jsem byl celkem 3 dny. Hned v den operace jsem mohl chodit a byl jsem na normálním lůžkovém oddělení.

Pomalu se začína objevovat i citlivost penisu, pocítil jsem to poprvé tak před měsícem a nyní i při operaci. Spočívá to asi v tom, že pokud se štípnu, nebo mě píchali při umrtvování do penisu, cítil jsem menší píchavou bolest někde zhruba v oblasti, kde je penis našitý k tělu. Myslím, že do budoucna se inervace v penisu ještě vylepší.

Co se týče jizvy na zádech, její vzhled se výrazně vylepšil, ale citlivost na ni zatím není, určitě ne povrchová, spíše člověk cítí něco někde v hloubi těla.

Jinak s tělem jsem teď navýsost spokojený, jsem šťastný, veselý a plný energie.

Shlédnuto: 10437x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 5    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License