Občanský stav našich transsexuálů je následující:
Jeden mužský transsexuál žije v normálním manželství. Aby se zbytečně nekompromitovali, neukazují se oba manželé na veřejnosti spolu. Dovolí si nanejvýš proplížit se po setmění procházkou po opuštěných cestičkách, jako dvě ženy. Nebo se sejdou až v blízkém městě, kde už pak víceméně inkognito mohou chodit pohromadě za nákupy, především ovšem dámského prádla, které kupují vždycky dvojmo, jedno pro manželku a jedno pro manžela. Tento, v heterosexuelním manželství žijící transsexuál, otec dvou dospělých synů, byl jediný v naší sestavě, který kategoricky popíral jakékoliv homosexuelní sklony. Až po několikeré exploraci přiznal, že se cítí přitahován k mužům, ale nikdy nepřekročil meze platonických vztahů. Přitažlivost žen pro něho, kromě ženského oblečení ovšem, což je spíše závistí, spočívá vlastně v tom, že pohled na jemnou, osamělou ženu mu vnuká romantickou identifikační představu, že jde možná o bytost stejně marně toužící jako on sám. Na druhé straně je tento transsexuál z naší sestavy jediný, který přiznal, že kontrérní oblečení mu přinášelo v mládí i přímé sexuální vzruchy.

Druhý mužský transsexuál naší sestavy, cizí státní příslušník, svobodný, žije nyní po „sex conversion" operaci jako „žena" pod novým jménem, které možná nemá legalizováno.

Třetí uzavřel ještě před operací „sňatek" s mladým mužem, který si ho zamiloval v domnění, že jde o dívku. Po půl roce konfliktního „manželství" zažádala tato „manželka" o rozvod. Tehdy se o věc začal zajímat prokurátor, neboť se ukázalo, že byli „oddáni" dva muži. Manželství bylo prohlášeno za neplatné, ale nikdo nebyl stíhán pro podvod. U příležitosti změny jména na neutrální, které bylo úředně povoleno, vystavil totiž příslušný ONV spontánně nový křestní list s rubrikou vyplněnou na „pohlaví ženské". Uskutečnit sňatek u jiného ONV pak již nebyl problém, protože oddávající úřad transvesci nepoznal.

Nyní je pacient již přeoperován, šťastný a vděčný. Oba partneři pak usilovali o znovupovolení sňatku, pochopitelně marně. Mezitím došlo k definitivní roztržce, nikoliv však z iniciativy partnerovy, ale z rozhodnutí transsexuála, který naopak musel svého žárlivého manželského nápadníka nakonec srazit s okna, když se mu dobýval do bytu. V odpověď na to hodil manžel zpět do okna střepinou skla, takže došlo u pacienta k přetětí šlachy na ruce. Tím si našeho transsexuála odradil, neboť i tak z tohoto soužití vyplynuly pro pacienta jen samé dluhy, brachiální agrese a komplikace s úřady. Partner byl totiž explozivní psychopat.