Prvním krokem na cestě k dospělému mužství byl mezi 13 a 15 lety života pohlavní styk chlapce, který měl receptivní roli, s „bratrem", jenž ho poté obeznámil se sexualitou žen – techniky, pravidla, hygiena atd. Následně ho vzal ke speciálně školené ženské prostitutce, která mu vše prakticky ukázala a poučila ho o sexuálních slastech. Takto připravený mladík mohl být potom účasten (o)miai – zprostředkovaného setkání se ženou za účelem sňatku. (Kitamura, 2002)

Někteří ovšem „nedokázali zapomenout na styk s mužem". Pro ně tu byla místa s mužskými prostituty zvaná (o)kagemajaya (kage – vzadu, ve stínu; ma – pokoj; chaja – čajovna). Těmto prostitutům se proto říkalo okagema. Z toho se pak vyvinulo označení okama. Díky stejné výslovnosti různých znaků došlo k záměně, takže má dnes většina lidí za to, že se pojem okama, znamenající hrnec na vaření rýže, začal používat na základě podobnosti tvaru hrnce s análním otvorem. (Kitamura, 2002) Pojem okama se používá dodnes a také je do dnešních dnů alespoň podvědomě spojován s prostitucí. Původní okama-bary (noční kluby s mužskou obsluhou) jsou v poslední době nazývány stále častěji spíše „gay-bary".

Noční podniky jsou nejdůležitějším zdrojem živobytí pro velkou část male-to-female transgenderů, zvaných také New Half, kteří se často vyčleňují z původní gay komunity. Velký počet z nich se věnuje prostituci proto, že je to jediný způsob, jak získat peníze na hormonální léčbu a operace. Japonská společnost má celkem pevně vymezeno, jak má muž nebo žena vypadat co se týče tělesné konstituce.

Proto je zde jedním z požadovaných operativních zákroků vedle zvětšení prsů silikonovými implantáty, zmenšení štítné chrupavky, operace genitálu nebo pouhé kastrace, v západním světě naprosto neobvyklé zmenšení ramenních kostí. Zatímco v našich podmínkách nejsou ženy vysoké kolem 180 cm ničím neobvyklým, Japonka téže výšky je považována za monstrum, takže procházení v požadované genderové roli bývá velice obtížné. Nemožnost procházet je vedle potřeby velkých finančních částek dalším důvodem, proč žijí transgendeři nočním životem v komunitách podobně „postižených" lidí. (Kitamura, 2002)